Evropská komise v úterý zveřejnila výzvu, ve které žádá o zpětnou vazbu k vybraným tématům návrhu změn uspořádání trhu s elektřinou. Zvažuje se přísnější cenová regulace výroby elektřiny nebo ponechání v platnosti některých opatření, která EU zavedla v reakci na energetickou krizi. První návrh nařízení má být zveřejněn již letos v březnu.
O nutnosti reformovat trh s elektřinou se v důsledku energetické krize mluví stále častěji. Kritičtí jsou k trhu opakovaně odborníci, kteří tvrdí, že současné nastavení trhu s elektřinou je dostačující pouze pro dobu hojnosti, tedy pro dobu charakterizovanou dostatkem výrobních zdrojů a komodit. Nyní, v době, kdy energetická krize opět mírně ustupuje, Evropská komise řeší, jak reformovat trh s elektřinou tak, aby se obdobná energetická krize již neopakovala.
Právě za účelem reformy trhu s elektřinou spustila Evropská komise veřejný konzultační proces. V něm sbírá zpětnou vazbu od účastníků trhu, přičemž podrobně vysvětluje hlavní změny, které mohou být v novém designu trhu s elektřinou zaneseny.
Obdobně jako v případě dřívější reakce na energetickou krizi, i v tomto případě může dojít ke schválení návrhu relativně brzy. Odpovědi na konzultaci mají být poskytnuty nejpozději do poloviny února a první návrh změn Evropská komise zveřejní v březnu 2023. Následovat bude standardní legislativní proces.
Před volatilitou na trhu mají ochránit PPA, CfD a posílení obchodování s forwardy
Ochrana před volatilitou na trhu s elektřinou je hlavním tématem konzultace. Proti ní mají pomoci hlavně dlouhodobé smlouvy o nákupu elektřiny (anglicky Power Purchase Agreement nebo zkráceně PPA) a dvoustranné rozdílové kontrakty (anglicky Contract for Difference nebo zkráceně CfD).
Evropská komise podporuje tzv. PPA smlouvy dlouhodobě. Zatím ovšem nedošlo k jejich většímu rozvoji – podle informací komise je pouze 15-20 % výstavby nových obnovitelných zdrojů zajištěno právě prostřednictvím PPA. Tento nízký podíl by ovšem Evropská komise chtěla změnit.
Větrná elektrárna: Zdroj: PxHere
Komise si totiž uvědomuje, že současné PPA smlouvy jsou zpravidla uzavírány na 5 až 20 let. To bohužel vede k tomu, že je uzavírají pouze velcí podnikatelé. Naopak pro malé podnikatele je závazek na tuto dobu zpravidla překážkou, pro kterou zvolí spíše jinou dostupnou alternativu.
Aby byli k uzavírání PPA motivováni i malí podnikatelé, zvažuje Evropská komise zavést sdružování nabídek (anglicky pooling of demand). Principem je, aby více malých podnikatelů mělo v souhrnu přístup ke stejným PPA, jako velcí podnikatelé. Znění PPA smluv by se mělo také harmonizovat, což by opět pomohlo možné agregaci poptávky.
Na straně výrobců Evropská komise zamýšlí posílit pozici tzv. dvoustranných CfD smluv. Ty jsou již nyní v Evropě běžně používány pro zajištění stabilních příjmů projektů výstavby obnovitelných zdrojů. Stejný způsob podpory je pro obnovitelné zdroje nastaven také v českém zákoně o podporovaných zdrojích energie nebo pro jadernou elektrárnu Hinkley Point C ve Velké Británii.
Výstavba Hinkley Point C. Zdroj: EDF
Zatímco použití CfD pro nové zdroje není nijak překvapivé – a je v energetice běžnou praxí – Evropská komise zvažuje zajít ještě o několik kroků dále. CfD smlouvy by totiž v budoucnu mohli uzavírat i provozovatelé již existujícího zdroje. V tomto ohledu zvažuje dvě možnosti:
- Dobrovolné uzavření CfD: Členský stát by měl možnost nabídnout výrobcům elektřiny – zpravidla jen některému druhu výroby – uzavřít CfD smlouvu. Zájemci z řad výrobců by se o kontrakt ucházeli zřejmě formou aukce, přičemž CfD by získal výrobce s nejnižší nabídkou.
- Povinné uzavření CfD: Jednou ze zvažovaných možností také je, že si členský stát sám bude moci vynutit uzavření CfD smlouvy s některým s výrobců již existujícího zdroje. V takovém případě – jak uvádí dokument ke konzultaci – by se prakticky jednalo o ex-post (dodatečnou) cenovou regulaci. Nicméně Evropská komise přiznává některé nevýhody tohoto přístupu a přiznává, že ve svém důsledku by opatření mohlo být kontraproduktivní.
V neposlední řadě komise zvažuje možnosti, jak posílit likviditu obchodování s forwardy na vzdálenější časové období. Komise se tak snaží najít řešení současné situace, kdy likvidní jsou pouze kontrakty maximálně na následující tři roky. Takto krátké období, na které je možné s elektřinou obchodovat, je problémem zejména pro zajištění prodeje elektřiny z dlouhodobých investic. Dlouhodobé investice v energetice totiž potřebují jistotu prodeje až na desítky let.
Jedním z navrhovaných řešení je vytvoření tzv. virtuálního obchodního bodu, který již v některých zemích funguje (Evropská komise se odkazuje na Skandinávii). V takovém virtuálním bodu by se společně s dodávkou obchodovalo také s právy k přenosovým kapacitám do příslušné obchodní zóny.
Současně s novými opatřeními, která mají posílit trh s elektřinou, se zvažuje také ponechání některých dočasných opatření. Takovým je například – do určité míry kontroverzní – výnosový strop pro výrobce elektrické energie.
Tento strop byl ze strany Evropské komise nastaven v obecné výši na 180 EUR/MWh. Členské státy jsou ovšem oprávněny – a řada států tohoto oprávnění využila – cenové stropy pro různé výrobní zdroje nastavit i pod touto hranicí.
3 Comments